Štěpa ze světa 37 – Cesta vlakem z Yogyakary do Probolingga (Indonésie)

Štěpa ze světa – cesta kolem světa



Jeste nez odjedu dnes rano z Yogyakarty chci si koupi nejaky batikovany obraz v jedne galerii co me nadchla. Mam jeste sraz s Gulahem, tim klukem co jsme spolu vcera slavili vanoce. Prisel opravdu o 9 tak jak jsme se dohodli, ale bohuzel jsem mel strasne malo casu a tak se po 10 min, pratelsky rozchazime.

A ja uhanim jako das do galerie, bohuzel porad nemuzu najit v tom labyrintu spravnou ulicku a dari se mi to az na podruhe. Chtel jsem si puvodne koupit trosku jinej obraz, ale vyhraly to Javske tanecnice vyvedena v nadhernych barvach. Povodni cena byla neco kolem 500tis, ukecal jsem to na 200tis a bezpoplatkovou platbu platebni kartou. Jsem stastnej, ze jsem si udelal radost a budu mit peknou spominku na Yogyakartu i v budoucnu. Rychle beru batohy, loucim se sousedem z vedlejsiho pokoje co je ze Singapore a uz prcham na ekonomi vlak stanici. Cas me opravdu tizi a tak se snazim sehnat riksu, cenu vsak meli pro me moc nahore a tak radeji pridavam do kroku. Musim to vzit zkratkou kolem koleji, ale jeste predtim se mi podarilo vyfotit jak se tu kadi v rece :o)

Na stanici dorazim na posledni chvilku a uplne bez problemu kupuji behem 1 minuty listek do Probolingga a pekne padim jiz na pristavenej vlak. Sotva jsem vlezl do vagonu tak jsem si dal malem na cunu, na podlaze v celam vagone byla souvisla vrstva mazlaveho bahna. Usedam mezi domorodce a jsem rad ze si tentokrat nechteji overovat zda opravdu mam listek do ekonomy protoze jsem vlozene raritka, bileho potkat v ekonomicke tride je jeko potkat cernocha v mem rodnem mestecku Ostrove :o) A tak si v klidu ctu druhy dil me scifi knihy aniz bych zbuzoval moc velkou pozornost. Miluji jizdu v prostredcich kde jezdi jen mistni, ochutnam totiz jidlo, ktere v restauraci nekoupite a lide jsou moc mili a porad vam neco nabizeji, takze porad clovek neco ji ci testuje. Navic k tomu jak pozdeji zjistuji jsem mel tento den na same pekne vystoupeni, na muzikanty s kytarou jsem si uz zvykl, ale opravdu me prekvapilo vystoupeni tranvestitu v nasem vagonu :o) Takze se porad neco behem jizdy delo. Kdyby jste nahodou jeli take touto tridou doporucuji si vzit hodne drobnych minci at muzete dat nejaky ten drobak za pekne vystoupeni. Mistni to totiz delaji velmi radi a vy pak vypadate jako stricek skrblik :o)

Je devata hodina vecer a konecne dorazim do Probolingga, najimam si riksu do hotelu, ukecal jsem jej z 5tis na 3, ale kdyz jsem videl jakou streku se mnou jel tak jsem mu dal o tisicku vic. Bohuzel me vsak dovezl do hotelu Bromo kde chteli 65tis za nocleh. Opravdu nekradu a tak vyrazim hledat neco levnejsiho. Dalsi jsem nasel za stejnou cenu, ale se snidani, vyrazim dal a nakonec nachazim hotel pro domorodce, ale hned mi dali najevo ze maji plno a poslali me do jeste drazsiho hotelu nez co jsem videl predtim. Takze nakonec koncim v tom drahem hotelu se snidani. Snazim se je jeste zlomit na studentskou slevu ci nejaky jiny figl, ale nedari se. Ale nechal jsem si pokoj hezky deratizovat a tak usinam s vedomim, ze nebudou utocit mravenci, aspon doufam :o)

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".



Autor - Štěpán Javorčák

Zveřejněno - 10.02.2005 06:00

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň