Štěpa ze světa 88 – Livingston (Guatemala), San Pedro (Honduras), Esteli (Nikaragua)

Štěpa ze světa – cesta kolem světa



21/12/05

Tak jak jsem predpokladal, jsem dolamenej z postele a tak rad opoustim kutloch. Jdu se podivat do ranniho mestecka a udelat par fotecek a jako hlavni bojovej ukol mam koupit si listek na lod do Rio Dulce. Kupodivu mam zas stesti jelikoz me chytil jeden ricni kapitan co umel anglicky, takze listek mam z krku a ted jen prochazim pobrezim a sleduji jak mistni zijou.

Praktické info
Datum: 21/12/05
Misto: Livingston - Rio Dulce
Stat: GUATEMALATrasa: Livingston (lod 75Q) - Rio Dulce Dopravni prostredek: lod
Dalsi informace: Lod ma asi ctyri zastavky a to na soutoku s rekou Tatin, kde se podivate do indianske vesnice, pak jedno mistecko kde na brehu reky vyvera horky pramen za doprovodu syrnych vyparu, mozna vas zde budou nutit ke koupani :o) dalsi zastavka na lekninech a nakonec hnizdiste kormoranu. Pokud budet cekat nejakou velkou vypravu jak by vam mohl nektery mistni pruvodce slibovat budete zklamani. Nicmene je to moc hezka cesta lemovana kormoranama, volavkama a pelikanama.

Ubytovani: Backpackers hostel
Adresa: Rio Dulce
Cena: 15Q za spolecne ubytovani
Dalsi informace: Prejdete most z mestecka Rio Dulce a stejnojmenou reku a kdyz uz pujdete po moste tak hotel uvidite po prave strane na brehu reky. Vladne tu klidek a pohodicka, nehlede na tak skvelou cenu za ubytko. Je zde take internet. Pokud potrebujete dopsat denicek, ci si dat emaly nebo cestovni veci do potadku, je to idealni misto.

Je opravdu velkej rozdil jak tu zije turista a jak domorodec. Turisti si tu nacpavaj pupky a speji v peknych domech, zatim co mistni maji pekne kuci a take neporadek, avsak na zdejsi pomery standard. Cestou zpet vidim jak rybari hazeji kusy nasolenych ryb na jeden dvorek a pripravuji je k suseni na slunci. No mel jsem trosku jinou predstavu jak se to dela :o) Musim setrit a tak si k snidani kupuji jen mistni susenky a neco jako sladkej kousek chleba. Chtel bych totiz s qecalama vystacit, ale pokud si budu kupovat listek do San Pedra v Hondurasu tak nevyjdu tak jako tak.

Je nacase zbalit batoh a vyrazit, do pristavu prichazime s Barbarou s predstihem a tak jeste chvilku cekame na lod. Plavba zacina v delte reky Rio Dulce a mame mit ctyri zastavky na krasnych mistech kolem reky tak jsem zvedav. Proplouvame pristavem a sledujem domorodce jak padluji na vydlabanych kajacich, vsude poletujou pelikani a uz mi pripadaji naprosto bezni. Jeste pred mesicem jsem byl z nich primo vykulenej :o) Cesta ubiha prijemne, sledujeme ptaky v jejich hnizdistich, rybare v malych kajacich jak se snazi neco ulovit a pak odbocujem do ramene reky Tatin, kde mijime pekne mistecko s nazvem Finca Tatin. V pruvodci jsem se pak docetl, ze se zde poradaji kurzy spanelstiny. Skoda, ze jsem se to docetl az v Rio Dulce asi bych tu na par dni zustal.

Na rece Tatin zanedlouho kotvime a jdeme na exkurzi do mistni indianske vesnicky. Rukodelne vyrobky jsou tu pekne predrazene a tak snad nikdo nekupuje nic. Odnasim si vsak od tud pamatku a to pekne nafocenej bananovej kvet. Po prochazce jungli a exkurzi posvatnych mist zdejsich indianu vyrazime, dalsi zastavka smrduty termalni pramen na brehu reky. Kapitan pobizi osazenstvo lode ke koupani, ale nikdo nakonec do te smrdute tune neleze a tak odpoluvame smer lekninova zatoka. To uz je lepsi, mame cas i na vyfoceni lekninu :o) Pak uz nas cekala jen zastavka u hnizdiste kormoranu. Po teto zastavce se reka rozsirila, tak uz jsme sledovali brehy reky jen z dalky. Po dvou a pulhodine dorazime do pristaviste mestecka Rio Dulce, loucim se zde s Barbarou a jdu se poptat na bus do San Pedra. Bus stoji moc penez a tak si jdu smenit sek do banky, cestou zpet kupuji listek na zitra jelikoz dnesni spoj mi uz ujel.

Ted jeste vyresit levne ubytovani, pri pristavani jsem si vsiml na druhem brehu reky becpacker hotel, tak snad tam budu mit stesti. Prechazim po moste reku Rio Dulce a zanedlouho stojim jiz v hotelu. Super truper maji tu ubytko za pouhe 2$ to snad ani neni mozne a tak hezky tu je. Hlad me trapi a tak tu jen zamykam na pokoji batoh a vyrazim do mesta. Kupuji zde banany, passion ovoce, ananas a nakonec kukuricny klas potreny majonezou, kecupem, horcici a posypanej kozim syrem. Jsem fakt zvedavej jak tahle vec chutna :o) No snist se to dalo, ale kazdej den to nemusim :o)) Strasne prsi a tak se vracim na hotel, kde se vrham na internet. Zprav je tu haba kuk, ale nejdriv musim dopsat denik jelikoz mam tri dny skluz a pak se vrhnu na postu. Zacinam zcela vazne zvazovat ze se zitra pokusim vratit listek do Hondurasu a zustanu zde pres vanoce, je tu levno, fajn prostredi, internet a co vic si prat :o))

Praktické info
Datum: 22/12/05
Misto: San Pedro Sula - Tegucigalpa
Stat: HONDURASTrasa: San Pedro Sula (112Lemp) - Tegucigalpa
Dopravni prostredek: bus

Ubytovani: Hotel pres ulici naproti hotelu San Pedro
Adresa: Tegucigalpa
Cena: 300 Lemp za trojluzko s koupelnou a TV

22/12/05

Sakra ja tu snad fakt asi zustanu, hodne dlouho se rano rozmejslim, studuji pruvodce Lonely Planet a nakonec se rozhoduji prece jen odjet. Snad toho nebudu litovat. Rozhodl jsem se, ze vanoce stravim v Nikarague. Balim proto batoh a vyrazim s predstihem na bus terminal, kde si nechavam batoh. Zbylo mi par kecalu a tak si jdu koupit nejake to ovoce. Po navratu na terminal zjistuji, ze mi bus uz odjel a jelikoz to nebyla moje chyba tak mi mistni dispecer najima kolektivo (hromadne taxi) a tak se jimame stihat muj bus spolu s dalsima deseti lidma v taxiku. Moc jsem tomu sice nerozumel, ale rozhodl jsem se ze do toho jdu, pripadne se vratim a vysvetlim to dispecerovi rucne :o) Dispecer byl vsak chlapak a zavolal na mobil ridici autobusu a tak pu pulhodine jizdy na me cekal celej autobus u jineho obcerstveni u silnice. Teda jsem stasnej, ze operace se podarila a uz sedim v buse do honduraskeho mesta San Pedro Sula. Na hranicich me nastval emigracni urednik jelikoz mi zaneradil cistou stranku hranicnim razitkem. Nemam honduraske penize, ale verim ze smenim penize v bance a tak odmitam davy vekslaku.

Do San Pedro Suly dorazime kolem treti a dozvidam se ze bus jede az v 18:30, coz znamena ze mam casu haba kuk. Nachazim po mirnem hledani banku, smenuji dolary a vyrazim koupit listek do hlavniho mesta Tegucigalpy. Pak hrrr na smazene kuratko s bananem a kolou. Tak jsem se prezral, ze se mi nechce ani do mesta. Udelal jsem vsak dobre, ze jsem vyrazil. Poznal jsem tak historicke centrum, podival se na trziste, zjistil ze tu je Mc Donald a Burger King. Ne ted vazne, ulice byly plne lidi v predvanocnim shonu, bylo zde take sposta neporadku. Park s muncipalskym palacem hlidalo spousta policajtu s utocnyma puska a take zde se mi podarila fotka, kterou jsem si pral a to vyfotit policejniho broucka, to by me zajimalo jak stimto autem nekoho honi :o))

Za katedralou narazim na starou zeleznicni trat, ktera je plna stanku a take bezdomovcu. Fotim tu par fotecek a jelikoz se zacina stmivat vyrazim zpet ulicema na bus terminal. Zde se seznamuji s Davidem a jeste jednou divcinou s kterou spolecne putujeme busem do Tegucigalpy. Hura bus uz je tu a pri nastupovani jsou zvysena bezpecnostni opatreni. Cestujici jsou prozkoumani detektorem kovu a domorodci nesmeji mit do autobusu ani male batohy. Nstesti se tohle turistu netyka a tak si beru batuzek sebou. Cesta ubihala v poklidu az na to, ze vedle me pres ulicku sedelo neskutecne prase co si tahalo hleny z paty a pak to polykalo. Nehlede na to, ze za chvilku bylo z nej cejtit splinene fazole a vajicka co mel k obedu. David vylozene trpel :o)

Do hlavniho mesta prijizdime kolem jedenacte v noci a autobus nas vyhodil v nejnebezpecnejsi cvrti kde mohl. Najimame si proto taxika do asi 700 metru vzdaleneho hotelu. Taxikar je holomek a jelikoz zna zdejsi situaci dal nam nocni prirazku. Vezeme se starou toyotou do hotelu San Pedro, zustavame vsak v hotele naproti pres ulici, kde mame dokonce pokoj s televizi a koupelnou. Spime tam vsichni tri v pohode. Jen ta divcina se chtela divat na filmu Troja a tak jsem to nechal pustene. Ona sice odesla po peti minutach, ale ja cucel skoro az dokonce :o) Pak jsem tvrde usnul.

Praktické info
Datum: 23/12/05
Misto: Tegucigalpa - Esteli
Stat: HONDURAS - NICARAGUATrasa: Tegucigalpa (60Lemp)- Las Manos Honduras -Las Manos - Esteli (41 NIC) Nicaragua
Dopravni prostredek: bus
Dalsi informace: Pozor na hranicni poplatek do Nicaragui, plati se 2$ jak mi stalo na uctu a urednik me inkasoval 7$, zjistil jsem to vsak az v Esteli. Z Tegucigalpy od sportovniho stadionu si vemte bus na autobusove nadrazi Discua Litena o d tud do hranicniho mesta Las Manos.

Ubytovani: Hotel Nicarao
Adresa: Calle Transversal
Cena: 7$ za jednoluzko bez koupelny
Dalsi informace: Postel byla na figu, bolely me zada :o)) Atmosfera nic moc.

23/12/05

David jede take do Nikaragui, ale hned rano a tak se louci jako prvni. Ja se chci podivat jeste do mesta, kdyz uz jsem tu a pak kolem poledniho vyrazit do nikaraguiskeho mesta Esteli, kde mozna stravim vanoce pokud bude fajn atmosfera.

Od hotelu jdu spinavejma ulickama plnych stanku a brodim se doslova odpadky az k rece. Reka smrdi jako stoka a tak jsem rad, kdyz jsem ji presel bez ujmy po moste. Na druhem brehu si uz kupuji aspon ovoce na rano a pak se norim hloubeji do centra mesta, kde si davam u kostela snidani a sleduji mistni cvrkot. Taky mam bojovej ukol poslat par pohledu a tak vyrazim na lov. Kupuji pak sest kousku a pln nadeje je jdu poslat na postu. Postovne bylo vsak tak drahe, ze nakonec posilam jen tri, jinak bych musel menit dalsi penize. Pak se sinu smerem k centralnimu parku, kupuji si nejake kysele ovoce pripominajici tvarem male avokado, davam si skvelej cerstvej dzus z mrkve a buhvi ceho jeste. Dalsi ukol je navstivit vojenske muzeum, coz se mi o chvilku dari. Vojak me vsak nechce pustit dovnitr a tak delam ze nerozumim a jdu dal. No uz mi to je jasne, vzdyt oni to tu rekonsrujuji a vypada to tu jak po vybuchu. Takze opoustim mile muzeum a rozhoduji se opustit i toto neprilis pekne mesto. U sportovniho stadionu naskakuji na bus smer autobusovej terminal Discua Litena. Jedu asi pet kilometru a na tomto terminale si kupuji listek na expres do hranicniho mesta s Nikaraguou Las Manos.

Do atobusu jsem se nacpal a uz frcime smerem k hranici jupiiii, vse jde tak jak ma. V autobuse se seznamuji s nikaragujcem Felixem, ktery umi anglicky a porad chce po me naucit ruska slovicka typu devce moje a hezkej novej rok :o) Na hranicih dostavam vystupni razitko z Hondurasu a za sedm dolaru se dostavam do Nikaragui. Pozdeji zjistuji, ze me emigracni urednik pekne okradl o pet dolaru, jelikoz na dokladu o zaplaceni byl uveden hranicni poplatek pouze dva dolary. Hajzlik jeden, kdyby to slo radeji statu nez tomu darmozroutovi. Na hranicich smenuji dvacet dolaru a zbyle lempiry na mistni cordoby. Autobus do Esteli chytam tak tak, sehnal jsem dokonce misto k sezeni. Vedle me vsak stala jedna matka a tak mi to nedalo, takze jsem pristi hodinu stal a klatil se v rytmu jizdy. Nikaragua byla o poznani vic odlesnena na rozdil od Hondurasu. Bylo zde vice dobytka a take zemedelskych plodin ci bananovniku. S ubytkem vegetace sla s rukou v ruce eroze pudy.

Jeste jednou presedam a uz za noci dorazim do mesta Esteli, cestou me cvrnkl do nosu internet a tak se poustim hladove do cteni a poslani par meiliku. Pak uz jdu hledat ubytko, ve meste se vsak deje poradna ulicni oslava a tak to vsude vyhrava, basy duni a repraky nestihaj. Dostal jsem typ na hotel Nicarao a tak jej navstevuji. Chteji vsak moc penez a tak odchazim, nakonec me vsak o dva bloky dal dozene manazer z Nicarao a ze mi to da za 7$, je to porad moc, ale pro jednu noc se to asi nezblazni. Pokojik je malej, bez sprchy a pekne to v nem rezonuje. Pripadam si jak broucek v krabicce od zapalek nedaleko velkeho repraku. Uz ani nevim kdy poulicni oslavy skoncily, jelikoz jsem usnul unavou jak dudek.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".



Autor - Štěpán Javorčák

Zveřejněno - 01.06.2006 19:25

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň