Štěpa ze světa 89 – Esteli, Leon, Granada (Nikaragua)

Štěpa ze světa – cesta kolem světa



24/12/05

Dnes je Stedry den a z postele jsem celej dolamenej a tak ani neuvazuji, ze tu zustanu dele. Jdu se nejdriv podivat do mesta jestli to tu stoji aspon za to. Po hodince zjistuji, ze to neni asi to prave misto na vanoce, rozhoduji se proto opustit mesto Esteli a presunout se do stareho kolonialniho mesta Leon blizko Pacifiku. Nemam vsak dostatek penez a tak jdu smenit sek do banky. Zde me vsak jedna urednice pekne rozhodila, jelikoz si strhli 5% ze seku jako manipulacni poplatek, to se mi snad jenom zda.

Praktické info

Datum: 24/12/05-01/01/05
Misto: Leon
Stat: NICARAGUATrasa: Esteli (45 NIC) - Leon
Dopravni prostredek: mini bus

Ubytovani: Casa Ivana
Adresa: Calle 2a SO je do vedle divadla Teatro Mincipal z boku
Cena: 80 NIC (4,8$) jednoluzkovy pokoj s koupelnou
Dalsi informace: Prijemna atmosfera a super klidek, do centra mesta to mate 1 munutu chuze. Snidane za 1$ I s kavou.

Jdu si udelat pro uklidnenou jeste par fotek zdejsiho kostela a parku a malem bych zapomel, koupil jsem si peknej prak na zurive psy, jeste se s nim vsak budu muset naucit poradne strilet at nevycinkam nejake okno omylem :o))

Cestou na bus nadrazi me zaujala jedna ulicka, kde z elektrickeho vedeni vyselo spustu paru bot, asi je tu blizko nejaky stadion a vytezne druzstvo hodne oslavovalo :o)) Na autobusovem nadrazi, chytam kolektivo do Leonu, cekam sice jeste asi pul hodky nez se minibus naplnil a pak konecne vyrazime. Krajina je mirne pahorkovita a jak uz jsem posledne zpominal dost odlesnena. A tak se tu prohani dobytek, chodi zde chlapici v kovbojskem a kun je tu porad dobry dopravni prostredek. Kdyz uz jsme v dalce uvideli vrcholky sopek, zacala i ta urodnejsi cast zeme. A tak misto pastvin, bylo videt ryzova pole a kombajny jak sklizeji nejakou jinou plodinu.

Jsem opravdu zvedav jaky bude ten Leon. O hodinku pozdeji uz vystupuji na autobusovem terminalu plneho ruchu, prodavacu a nahanecu na dalsi busy. Jsem uz kluk zkusena a vzhledem k tomu, ze mam dost casu vyrazim pesky podle mapy do centra mesta. Parkrat bloudim, ale nakonec nachazim katedralu, ktera je situovana v centru mesta. Je zde plno poulicnich prodavacu, stanku s ovocem a tovarem rozlicnym, proste to tu zije. Potkal jsem tu uz i turisty a nekolik internetovych kavaren. Mesto ma kamenem dlazdene ulice a baracky jsou opravdu jak za starych dobrych kolonialnich casu :o)

V mem pruvodci se pise, ze nejlepsi volba pro ubytovani je Casa Ivana. Hledam jej uporne a nakonec to vzdavam. U divadla jsem, ale ne a ne to najit. Nu co jde se jinam. Cestou se ptam dvou turistu jestli nevedi o nejakem dobrem bydleni, ti me odkazali na Casa Ivanu a vzhledem k tomu, ze jsem starej bloudic me tam i odvedli :o)) Jaj, byl jsem kousek od toho :o) Zdejsi pokoj, byl cisty s koupelnou a chteji za to necelejch 5$. Jsou svatky a tak si dopravam trochu komfortu. Jdu se projit mestem, a mesto ma fakt peknou atmosferu, tak nejak cejtim ze se mi tu budou pekne travit svatky. Jdu na internet, ktery je levnej a pak se snazim uz ponekolikate o telefonicky hovor do CR, mam smulu jelikoz neni sazebnik, sakra to si snad delaj prcu. Nabidka volani do USA je vsak vsude a tak aspon zavolam deckam na baracek, co pak asi delaj. Ha haaa vzala mi to Alca cela vysmata jako vzdy a zrovna neco kuchtila, dejou se prej velke vanocni pripravy :o) Pak jsem hodil rec s Vojtasem, Vladou a Jirka do toho take prizvukoval. Vic decek uz doma nebylo a prej prijdou az pozdeji. Jsem vsak strasne rad, ze jsem slysel ty moje holomky americke :o)

Jsem trosku utahanej a tak si jdu zarelaxovat do meho pokojicku, to je parada mit aspon chvilku soukromi :o) O osme vecer zaviraj telefonni kancelar a tak po sprse a vymene cisteho pradla vyrazim do ulic zkusit jeste jednou zavolat. Haaa chytil jsem nasi Lencu Lenicku, uz take delala pripravy v baracku a tak bude slavit Lenin a nas baracek vanoce dohramady. To zas bude veselo a spoustu zazitku :o) Lenca se pochlubila, ze zacala chodit na masersky kurz a tak mam slibenou masaz po navratu zdarma :o) Ted to zatim trenuje jen na nasi Mise :o)) V telefonni kancelari je strasna spousta lidi, ja sam jsem cekal na telefon pres hodinu a ted me lidi vrazdi ocima a tak radeji koncim at si jeste nekdo zavola. No vanoce na krku a ja jsem sam daleko v Nicaragui, to by me nikdy predtim nenapadlo.

Nejsem vsak sam jak by se zdalo, ulice jsou plne lidi ba primo davy lidi a vsichni oslavujou vanoce na ulici. Po ulici tancujou za doprovodu bubinku obrovske figuriny spanelskych senorit a kolem kazde tancuje takovej malej skret s obrovskou hlavou. Senorita se zmita vzdy par minut v tanecni kreci a obdivuji toho clovicka co je uvnitr figuriny a smyka sni v rytmu bubnu. Je to uzasna podivana a urcite si o tomto zvyku pokusim neco precist. Lide v ulicich holduji jidlu a piti, poradaji se vyhlidkove projizdky po vanocnim meste se starym skolnim americkym autobusem, kteremu nekdo odparal strechu :o)

Videl jsem take Santa Klause jak si to zene na konskem povozu a v zadu mel naskladano kupu rozesmatych deti :o) Kolem jedenacte jsem jsem uondanej, nabazenej a jdu si dat zaslouzenej spanek na pokoj. Mrazi me, ze jsem jeste tyto vanoce nebyl s rodinou a prately v Cechach, ale i tyto vanoce mely pro me velke kouzlo na, ktere budu dozajiste vzpominat. Dostal jsem take spostu emailu k vanocum, mluvil jsem s kamarady ve statech a jako darek jsem si dal potapeni v belizskem Caye Caulkeru, no nejsem ja na jednu stranu stasnej clovek :o))

25/12/05

Teda vyspal jsem se skoro doruzova a vzhledem k tomu, ze jsem si dal za cil vyporadat s restama a dat se trochu doporadku, zacal jsem od toho nejdulezitejsiho pekne jsem si ostrihal hlavu strojkem pekne na jednicku. Mel jsem vsak docela nahnano jelikoz, se mi v pulce strihani rozbil strojek a nejvetsi for byl to, ze je dnes vsude zavrino. To bych byl fesak :o) Nastesti vse dobre dopadlo a tak mam hlavicku jak z prdu kulicku a k tomu poradne fousiska, jo kdyby me videla babicka Marus ta by spraskal ruce a urcite by na me zavolala policii jelikoz vypadam jak bandita :o)

Na terasce pred dverma jsem se seznamil s jednim postarsim americanem Brucem a s jednou mladou americankou Brook. Vyrazime spolu do mesta, courame se mestem a Bruc nam vyklada co je kde zajimaveho, umi skvele spanelsky jelikoz zil ctyri roky v Ekvadoru a tak se konecne snad neco dozvim. Den ubehl hodne rychle, zaskocily jsme do supermarketu na kafe a koupit nejake drobnosti. Nastivil jsem take zdejsi galerii, ktera byla opravdu moc a moc hezka, Nicaragua me opravdu mile prekvapila.

Na vecer jsme vyrazili na zdejsi pivko spolu ve trech. Dali jsme si v kazdem lokalu litranek piva dohromady a tak jsme si debuzirovali po zbytek noci :o) Zdejsi pivo je opravdu dobre, ma skvelej riz a s americkejma srackama se to neda vubec srovnat. Dnesni den byl proste jen plnej odpocinku a lenoseni, avsak takhle ty resty nevyresim :o))

26-31/12/05

Dopisuji denicek asi s dvacetidenim spozdenim a tak to pekne zkratim jelikoz si toho uz nepamatuji :o) Leon je proste kouzelne kolonialni mestecko, kde si uzijete dobrot na marketu jako juka s bananem, veprovim a se zelim. Chutna to sladce diky bananum, kysele diky zeli a slane diky sosu z masa, ale chut je to kupodivu skvela. Uzil jsem si take ovocnych dzusu a ovoce jako nikdy jindy. Je strasne jednoduche koupit si jiz pripravene ovoce rovnou ke konzumaci v pytliku. Vsechny napoje, ale take jidla a pudinky se podavaji v igelitovych sackach, na prvni pohled je to hrozne, ale pak si clovek zvykne a sosa vsechny ty pochutiny z igelitaku.

Tak, vratim se jeste k Silvestru, oslavil jsem ho v hostelu Via Via, kde jsem pred dvouma dnama potkal Kanadana z Qubeku s kterym jsem se potapel v Hondurasu na Roatanu, svet je proste malej :o) Na Silvestra jsem se seznamil s jednou mladickou svedkou, ktera zrovna prisla z Columbie, dozvedel jsem se nejake informace o prechodu, ale musim sbirat vice informaci at nejsem zaskocen. Silvestr byl v poklidu a spise jsem jej proklabosil a kolem druhe slapal domu. Jo malem bych zapomel dva dny pred Silvestrem jsem byl v kine na filmu King Kong a pekne jsem si jej uzil, je zajimave, ze i kdyz nerozumim co rikaj tak se mi vzdy filmy v kinech libej.

Do Granady vyrazim az v pondeli a popravde se mi vubec nechce. Mam vsak radost, ze jsem udelal hodne prace s denikem, odepsal na spoustu emailu a do Noveho roku vstupuji s docela cistym stitem.

Praktické info

Datum: 01-11/01/06
Misto: Leon -Managua- Granada
Stat: NICARAGUATrasa: Leon -Managua- Granada
Dopravni prostredek: bus

Ubytovani: Hospedaje Central
Adresa: Granada
Cena: 3$ dormitory
Dalsi informace: Prijemna atmosfera a super klidek,v centru mesta

01-11/01/06

Takze, jak uz jsem rekl, dopisuji denicek s peknym zpozdenim tak to beru zkratka.

V Granade jsem si dal schuzku s Gizellou s kterou jsem se seznamil v Laosu minulej rok, je prijemne se zas potkat s prateli, ktere jsem jiz na ceste videl. Gizella ma prijet az za dva dny a tak mam casu haba kuk. Rano jsem se byl podivat po meste, navstivit katedralu a omrknout zdejsi market. Pak jsem byl z toho tak unavenej, ze jsem usnul v hamamce. Bylo to velice prijemne probuzeni, kdyz me ze spanku vytrhla Gizella, ktera pricestovala drive. Sli jsme na pivko a klabosili a klabosili. V pristich dnech jsem vyrazili do mesta Masay, Laguna de Apoyo a San Juan de Oriente, ktere asi jako jediny stoji za zminku.

Neni to mestecko, spise vesnicka plna hrcirskych dilen. Keramiku tu zdobi zvlastni technikou a to rytim jeste do nevypalene keramiky, delaji tu symetricke i asymetricke obrazce a pokud jste usmevavi ukazou vam jak to vsechno vubec delaj. V jedne dilnice jsem neodolal a koupil jsem si jednu keramickou nadobu, jsem mozna trouba jelikoz ji budu tahat jako detatko peknou dobu, ale proste byla nadherna a je to moc hezka vzpominka. Koupil jsem take penezenky z zaby, ktere me uchvatily. Po krasne exkurzi vesnicky San Juan de Oriente vyrazime na vyhlidku z ktere je nadherne videt jezero Apoyo. Vyhlidka opravdu nadherna, dali jsme si obidek, ktery jsme si koupili na marketu v Masay a bylo fajn, cestou zpet jsme navstivyli mistni hrbitov, kteremu dominovala asi petimetrova puska :o)

Tak ted trochu ke Granade, toto kolonialni mestecko lezi na pobrezi obrovskeho jezera Nicaragua, ktere ma pres 8tis. km ctverecnich. Mesto bylo nekolikrat vydracovane, vypalene, ale nic mu na krase neubralo. Zivot je tu vice turisticky nez v Leonu, ale je tu krasne, klidek, relax a hlavne velke trziste v kterem se vyzivam.

Na nasem hostelu Cemtral jsem se seznamil s mistnima umelcema, kteri tu vytvari sve vyrobky z provazku, dratu, kuze a vseho mozneho co proste najdou a je to hezke na pohled. Njdriv jsem se seznamil s jednou americankou, ktera mi ukazala jak se delaj naramky, pak se pridala Marie a nakonec Miguel z El Salvadoru. Ani Gizella nevydrzela a pustila se do pleteni naramku a nahrdelniku. Takze jsem makali az nas ruce pekne bolely :o) Takhle jsem prozil pet krasnych dni, plnych uceni, smichu a relaxace. Naucil jsem se par technik a tak si je tedka zdokonaluji jak jen muzu. Serchio, ktery nejen ze dela loutkove divadlo, ale take dela vyrobky z kuze. Koupil jsem si take jednu kuzi a rozhodl se pekne upravit zrcatko, ktere jsem dostal od maminky jako jedinou vec na cesty, opatruji jej jako oko v hlave a tak je lepsi kdyz bude pekene obsite kuzi aby se nerozbilo :o)

Z Granady se mi chtelo jeste min nez z Leonu, na rozloucenou jsem koupil lahvinku rumu, ktery je odborniky uznavany jeste vice nez rum kubansky a tak jsme si dali trosku po sklenicce. Rozloucil jsem se se vsema, od Miguela jsem dostal kus opracovane kosti na nahrdelnik a od Gizelly vacek, ktery uhackovala po vecerech a nemeckou cokoladku, to je jako zlato :o) Zitra odjizdim na ostrov Ometepe, ktery ma byt klenot mlzneho pralesa plny vulkanu, ptaku a zvere. Malem bych zapomel, seznamil jsem se take s Nikolou a jeji sestrou, ktere jsou z Cech a tak se mozna uvidime zas na ceste, vsichni mame namireno dolu na jich do ameriky :o)

Takze huraaaaa na Ometepe.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".



Autor - Štěpán Javorčák

Zveřejněno - 07.06.2006 19:49

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň