Deník z Jižní Afriky (část 16 / 32)

Deník z Jižní Afriky



Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)

10. 10. 2006, úterý

Konečně můžu napsat, kdy se v Jižní Africe rozednívá a kdy stmívá. Poprvé jsem totiž dnes vstal ve 4:00 a byla ještě tma. Už jsme neusnul a jen jsem se převaloval. Po 5:00 začalo svítat a v 5:30 jsem se rozhodl, že se konečně v polních podmínkách po třech dnech zase oholím. Abych nezapomněl: stmívat se začíná po 18:00. V 7:00 jdeme do kuchyňky a Libuška připraví vynikající míchaná vajíčka s pravou anglickou slaninou. K tomu si dáme včerejší bagetu a kávu. Od včerejška máme připravený jako osvěžující nápoj dobrý čaj. Počasí se sice v noci poněkud umoudřilo a přestalo pršet, ale je stále dost chladno a vlhko. Takže mi navlhl i deník. Tak snad se úplně nerozpije, aby všechno to psaní k něčemu bylo. V 8:30 máme odjezd po trase: Durban – Kwamashu – Verulan – Tongaat – Kwadukuza (Stranger) – Felixton – Empangeni – Kwanbonambi – River View – Mtubatuba – Saint Lucia Estuary.

První zastávka bude v 9:00 ještě v Durbanu, a to opět v obřím nákupním středisku, protože Pavel musí odeslat faxy do Mosambiku – Maputa kvůli ubytování. Už to dvakrát měnili, aby to bylo opravdu dobré. Tak uvidíme. Taky Miluška potřebuje přepálit karty z digitálního foťáku na CD. To všechno chvíli trvá a tak odjezd nebude v 9:30 ale až v 10:00. Jdeme tedy do obchodního centra. Libuška se dívá po oděvech, já zase trávím čtvrt hodinku v prodejně CD a DVD. Kupujeme nějaké sladkosti a drobnosti za 70 randů a já také 6 krabiček cigaret Stuyvesant po 16,20 randů za jednu, což je o 14 Kč v přepočtu nižší než u nás. V 10:00 odjedeme směr Umhlanga Rocks. V 10:30 jsme v městě Ballito, kde zkoušíme najít pláž ke koupání. Skončíme na pláži Willard Beach. Pieter ale zjistí, že tady se koupat nemůžeme, protože jsou tady žraloci. A tak uděláme jenom fotky a jedeme dále na sever podél pobřeží Indického oceánu. V 11:30 dorazíme do Umhlali (Umšlali).


Ballito, pláž

Pieter se jde zeptat life guarda-místního strážce pláže, jestli se můžeme koupat. Je to na celém pobřeží asi složité. Je totiž před sezónou a tady ještě nemají zkotrolované sítě proti žralokům, jestli nejsou potrhané. Proto se dá jít koupat jenom do bazénu na břehu moře a na pláži je možné jít do vody jenom po kolena, abychom náhodou o nějakou tu končetinu nepřišli. Naši kolegové turisté se do bazénu neodvážili, až na ani ne minutový pobyt ve vodě ze strany Ondry a Báry. My toho ale využijeme a jsme v bazénu skoro půl hodiny. Voda se zdá teplejší než v Dračích horách. Vzduch je ovšem studenější, ale i tak se to dá vydržet a necháme se také opláchnout vlnou mořské vody, která do bazénu dopluje.


Lodní výlet v Saint Lucia

Ve 12:00 jdeme z vody a za čtvrt hodinky je odjezd směrem Saint Lucia. Čeká nás ještě 200 kilometrů cesty na sever. Kolem naší trasy vydíme mnoho polí s poměrně nízkou cukrovou třtinou. Pieter říká, že je zde mnoho hadů. Proto se musí pole před sklizní vždy zapálit, aby hadi prchli. Pak se pole seká ručně mačetou a je z toho nakonec výborný cukr. Na dálnici se najednou před námi otáčí kamion s přívěsem. To se nesmí ani v JAR. Pieter nám říká, že manžel jeho přítelkyně takhle zahynul, když vjel pod tento kamion a uřízlo mu to hlavu. BRRRRRRR…..Tak na tohle tedy myslet nebudeme, ale je pravda, že v JAR je hodně automobilových nehod, protože řidiči jsou neopatrní a riskují. Během naší jízdy po dálnici platí Pieter 2 x mýtné a to napřed 6,50 randu a pak 22 randů. Jsem docela unaven, protože jsem po 4:00 už neusnul a proto po cestě klimbám. Libuška mě vzbudí na poslední chvíli před jakýmsi příšerným místem. Je to benzínová pumpa obklopená obchody a občerstveními. Ale všude je velký nepořádek a jenom černoši. Záchody u pumpy byly zavřené a ty veřejné byly jako u nás za Husáka. Takže dojem velice špatný a rychle odtud pryč. Libuška ještě stihne koupit jednu vařenou kukuřici od trhovkyně za 4 randy a už jedeme pryč. Kukuřici sníme ještě teplou v autě a je velice dobrá.


Lodní výlet v Saint Lucia

Do Saint Lucia nám chybí 25 kilometrů. Je 14:15 a začíná zase pršet. Než přijedeme do cíle naší cesty, leje jako z konve. Ve 14:45 jme v Saint Lucii a ubytováváme se v domě, který se jmenuje Stockkiesdraai. Je to zvláštně uspořádaný shluk místností, kde je kuchyně, pokoje 2 x pro 3 lidi, jeden pokoj velký s asi 6-ti lůžky a jeden pokoj průchozí pro 2 lidi. Tam jsme my. Takže máme ze dvou stran pokoje průchozí dveře. Jedny vedou do největší místnosti s 6-ti lůžky a druhé vedou na roh mezi druhým záchodem a kuchyní. V čele našeho pokoje je koupelna se záchodem. Ale pozor, bez jakýchkoliv dveří nebo závěsu. Takže když k nám přijde 11 lidí na záchod, tak se asi otrávíme. Máme hodinku na vybalení a v 15:45 už jedeme asi 5 minut autem ke kanálu národního parku Saint Lucia, který propojuje 8 řek sladkovodních a jednu řeku, která vytéká opačným směrem z Indického oceánu. Je to hodně široký kanál a je zde 1.500 krokodýlů, 900 hrochů a 33 druhů ryb. Doposud pršelo, ale jakmile si sedneme na loď, pršet přestává. Přesto je na lodi všechno mokré a lidé se choulí do bund a pláštěnek. Ve vodním národním parku vidíme hlavně hrochy, kteří se nám několikrát na mnoha místech ukáží. Také je to pět ráj pro filmaře a fotografy. Hlavně Milanovi se podaří krásné fotky hrochů s otevřenou tlamou.


Lodní výlet v Saint Lucia

Dále vidíme také krokodýly, ale to je jenom sporadicky kousek hlavy. Jsou zde také ptáci jako například snovači, čápi a ptáci zvaní fish eagle. Květenu zastupuje mimo jiné krsný žlutý ibišek, který si turisté mohli na památku utrhnout. Jakmile si zvířata prohlédneme a nafilmujeme, začne opět pršet. To už je náš úděl. Loď se vrací na stanoviště v 17:45. V průběhu cesty nám kapitán podával výklad, který překládal Pavel. Kromě seriózních informací si taky občas dělal legraci, jako například, že krokodýl má o něco menší skus než Monica Lewinski, nebo že dravá zvěř má nejraději k jídlu turisty z Československa. Po skončení plavby jedeme hned k našemu domu a my jdeme ještě do místního tržiště, kde právě ženy balí svoje nádobíčko. A tak ještě koupíme velký trs banánů za 5 randů. Citróny, které jsme chtěli, tady nemají. Už se stmívá a jde se vařit večeře. Dáme si mírně upravenou rybičku s brambory a sýrem. Jako salát nakrájená rajčata a jako bonus plovinu papaye. Pak si ještě povídáme s Piterem o jihoafrickém sportu a sledujeme počasí. Ten velký deštný mrak nás sleduje a jede s námi od Kapského města až sem. Ale v Kapském městě už je hezké počasí. Zítra je velká pravděpodobnost, že ve Svazijsku už bude hezky kolem 23 °C. Před spaním ještě platím Pavlovi za výlet za hrochy a krokodýly. Stojí to 100 randů na osobu. Na záchod k nám do budoáru naštěstí nikdo nechodí a tak se dá volně dýchat a v klidu spát.

Obsah cestopisu Deník z Jižní Afriky

Deník z Jižní Afriky (část 1 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 2 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 3 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 4 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 5 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 6 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 7 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 8 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 9 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 10 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 11 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 12 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 13 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 14 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 15 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 16 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 17 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 18 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 19 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 20 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 21 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 22 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 23 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 24 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 25 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 26 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 27 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 28 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 29 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 30 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 31 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 32 / 32)



Autor - Libuše a Jiří Peštukovi

Zveřejněno - 08.04.2007 00:00

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň